Kopřiva, pažitka a pampeliška pro jarní očistu těla

V jarním období se to téměř všude kolem nás hemží pampeliškami, kopřivami a pažitkou. Byla by škoda nechat tyto rostlinky ladem a nevyužít jejich skvělých účinků pro jarní očistu těla. A nejen pro ni. Seznamte se s účinky těchto dobře známých rostlin...
 

Kopřiva

Každý z nás už jako malé dítě slyšel o tom, že je kopřiva zdravá. Už jen málokdo ale ví, jaké účinky na náš organismus může mít právě obyčejná kopřiva. Proto se podíváme, co kopřiva obsahuje a s čím vším nám může pomoci.
 

Listy kopřivy sklízejte na jaře, kořeny a semena na podzim

Zařazením kopřivy do svého jídelníčku do těla dostáváme vitaminy B, C a K, minerály jako vápník, draslík, hořčík a železo a dále sacharidy, bílkoviny, třísloviny a v neposlední řadě také beta karoten. Běžně se používají především listy a kořeny kopřivy dvoudomé a kopřivy žahavky.

Kopřivu můžete sklízet téměř po celý rok, ale nejlepší období pro sběr listů je na jaře, a to od března do dubna. Sběr kořenů a semen však nechte na období od srpna do listopadu. Kopřivy můžete rovněž usušit. Zatímco kořeny lze sušit na slunci, listy se suší na suchých a stinných místech.
 

Kopřiva k detoxikaci i jako zdroj železa

Kopřiva čistí krev a dodává tělu důležité železo, kterého mívají zpravidla ženy často velmi málo, zvláště v období těhotenství. Kopřivy však mohou pomoci i při nedostatku mateřského mléka či onemocnění ledvin.

Kopřivy jsou vhodné i při snižování krevního cukru, detoxikačních kúrách, dně, artritických onemocněních nebo v boji proti bakteriím i virům.

Možná vás to překvapí, ale kopřiva je účinná i při průjmu, trávicích potížích, ekzémech, vyrážkách či bolestech hlavy. A protože má močopudné účinky, doporučuje se i při infekci močových cest.

Věděli jste, že vylouhované kopřivy v olivovém oleji můžete použít k léčbě popálenin a zranění? Dále kopřivy mají své opodstatnění také například v boji proti lupům, svědění vlasové pokožky či řídnutí vlasů, proto se hojně využívají v kosmetickém průmyslu.
 

Kopřiva a gastronomie

Rádi byste si něco chutného připravili z kopřiv? Jak z čerstvých, tak i ze sušených listů kopřiv můžete připravit čaj. Kopřivový čaj se nedoporučuje pít dlouhodobě, a je proto nutné mezi pitím dělat pauzy.

Kopřiva se ovšem hodí rovněž pro přípravu špenátu, a to především z mladých výhonků. Dále ji lze přidat i do nádivek nebo na pizzu.
 

Tip pro vás: Kopřivová polévka

Budete potřebovat:
mladé kopřivy,
česnek,
cibuli,
olej,
smetanu,
sůl a pepř

Postup přípravy:
Jemně nasekejte listy mladých kopřiv. Následně je osmahněte na oleji společně s nasekanou cibulkou a rozdrceným česnekem. Vše zalijte vodou, smetanou a rozšlehejte. Nakonec polévku osolte a opepřete. Při podávání do ní můžete přidat osmažený chléb.
 

TIP: Vyzkoušejte zdravé vaření v nádobí Eaziglide Neverstick3 s doživotní zárukou na nepřilnavost povrchu.

Pažitka

Zelená pažitka je skvělou zeleninou, která tvoří doplněk pokrmů. Z pohledu botanika jde o rostlinu z rodu česnek, má velmi malé, maximálně 1 cm široké cibulky. Pěstuje se u nás v zahrádkách, ovšem na některých místech ji dokonce najdete i volně v přírodě, třeba u řek Labe, Vltavy nebo Berounky. Pažitka roste od vysokých hor až po nížiny a její druhy se nijak výrazně neliší. V čem je její bohatství?
 

Nahraďte sůl pažitkou

Jakkoli jde o poměrně nenápadnou zelenou rostlinku, její výživový význam je vysoký. Tmavě zelená nať vám toho dokáže docela hodně nabídnout. Třeba dokáže docela dobře zastoupit sůl. Zkuste třeba připravit si vaječnou pomazánku a přidat do ní pažitku a nesolit svoje kuchařské dílo. Díky výrazné chuti pažitky rozhodně nebudete slanost pokrmu postrádat. Proto je pažitka velice užitečná – v současnosti totiž hodně solíme. Zbytečně přesolujeme pokrmy, což zanechává následky na našem zdraví – sůl podporuje vznik vysokého tlaku a zaděláváme si na spoustu dalších nemocí.
 

Pažitka pro zdravé srdce a k regulaci krevního tlaku

Jaké látky užitečné pro organismus pažitka obsahuje?

• provitamín A
• vitamín B2
• vitamín C, a to skutečně ve vysokém množství, na asi 100 gramů pažitky připadá 100 miligramů vitamínu
• vitamín K
• vápník
• draslík
• železo
• fosfor
• silice se sírou
• kyselina listová

Pokud jde například o provitamín A, zhruba 100 gramů čerstvé pažitky dokáže pokrýt doporučenou denní dávku. Rostlina také patří k nejbohatším zdrojům vitamínu K, který má vliv na tvorbu kostí a pomáhá bojovat proti poškození neuronů v mozku. Velmi důležitá je i kyselina listová, která podporuje rozvoj dítěte.

Vzhledem k výše popsanému obsahu výživných látek není divu, že je pažitka velice oblíbená a žádaná. Má i určité léčivé schopnosti:

• snižuje krevní tlak
• podporuje imunitu
• povzbuzuje trávení a tvorbu žaludečních šťáv
• pozitivně ovlivňuje chuť k jídlu
• účinkuje proti střevním parazitům
• redukuje cholesterol a bojuje s viry

Thioetherové antioxidanty, které jsou typické pro rostliny typu cibulovitých jako česnek či cibule, se při enzymatických reakcích v těle mění na látku zvanou alicin. Jde o velmi potřebnou látku, jež dokáže snížit cholesterol a kromě toho vykazuje i antivirové a antibakteriální účinky.

Věděli jste, že látka alicin dokáže snížit tuhost cév? Mechanismus tohoto snížení je jednoduchý: uvolňuje oxid dusnatý a tím zmenší tuhost cév, což se příznivě projeví právě na snížení krevního tlaku. Navíc také alicin pomáhá odstraňovat sraženiny v cévách. Díky pažitce nebo jiným rostlinám s obsahem alicinu tak můžete výrazně snižovat rizika ischemické choroby srdeční.
 

Pažitka dokonale uklidí vaše střeva

Pažitka funguje jako výborný uklízeč žaludku a střev. Výhodou je, že je nízkokalorická. Na 100 gramů čerstvé pažitky má jenom 30 kcal. Kromě toho v ní najdete i flavonoidy, antioxidanty a vlákninu. Velký obsah vlákniny pomáhá právě při trávení pokrmů, umožňuje jejich snadnější zpracování.

Víte, že velmi důležitý úkol má pažitka i ve včelařství? Jakkoli se vám to možná zpočátku nebude zdát pravděpodobné, květy pažitky jsou pro včely velkým zdrojem pylu a nektaru. Nafialovělé květy jsou pro včelstva nepostradatelné, ale musí se jednat o lokalitu s velkým množstvím květů. Z pažitky dokážete za 24 hodin získat asi 1,1 mg nektaru.
 

Pažitka a gastronomie

Nejlepší je čerstvá pažitka, právě natrhaná ze zahrádky. K sušení se nehodí, neboť tím úplně ztrácí své aroma. Pro skladování je nejlepší nať nasekat na drobné kousky a pak v nádobce nechat zamrazit. Poté se dá použít do polévek, pomazánek, salátů, omáček i jen tak posypáním na chleba s máslem nebo třeba do vařených brambor či rýže. Někde dokonce může nahradit třeba i cibuli – to se týká zejména salátů a pomazánek, v jiných pokrmech má cibule svoji nezastupitelnou roli.

Květy pažitky jsou jedlé, dají se vložit třeba do polévky, jako ozdoba na těstoviny či rizoto.

Tip pro vás: Zaujala vás tato na první pohled nenápadná rostlinka a chtěli byste si ji pěstovat sami? Klidně ji můžete mít v květináči nebo truhlíku za oknem, protože není nijak náročná. Při nižších teplotách dokonce vytváří mohutnější trsy, takže jsou pro ni ideální podhorské oblasti. Výborně prospívá v písečných půdách s velkým množstvím draslíku a dusíku.
 

Pampeliška

Není malého dítěte, které by tuto rostlinku neznalo. Malá děvčátka si z ní pletou krásné zářivé věnce do vlasů, po odkvětu naopak slouží foukání pampeliškového chmýří k zábavě. Pampeliška neboli smetánka lékařská roste na mezích, loukách, pastvinách i zahradách. Ačkoliv ji mnozí zahrádkáři považují za plevel, pampeliška má velice blahodárný vliv na naše zdraví.
 

Pampeliška na játra a žlučník

Kořen pampelišky i její nať můžete sbírat buď na jaře před rozkvětem rostliny, ideálně v průběhu března a dubna, nebo pak až na podzim. Od května do září je skvělé období pro průběžný sběr listů.

Pokud denně sníte přibližně pět čerstvých stvolů pampelišek, ulevíte si od chronického zánětu jater. Pampeliška totiž skvěle působí na činnost jater i žlučníku. Mimo toho pročisťuje žaludek.

Pravidelná konzumace stvolů z právě kvetoucích pampelišek či kořene pampelišky je velice prospěšná všem diabetikům, neboť pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi.

Tip pro vás: Jakmile stvoly i s květem nasbíráte, pořádně je omyjte a odstraňte květy. Poté čerstvé a syrové stvoly žvýkejte. Zprvu možná pocítíte lehce nahořklou chuť.

Kromě diabetiků jsou čerstvé stvoly vhodnou prevencí pro všechny osoby, které jsou často nemocné nebo se cítí neustále unavené.

Velice zajímavé jsou však i účinky kořene pampelišky. Díky svému složení má skvělé detoxikační vlastnosti, a proto je perfektním pomocníkem během jarní očisty organismu. Mezi jeho další schopnosti patří taktéž snižování hladiny cholesterolu v krvi a krevního tlaku.

Další účinky pampelišky:

• pomáhá při dně a revmatismu
• pomáhá při žloutence nebo onemocněních sleziny
• pomáhá zbavit se jarní únavy
• je vhodná při poruchách činnosti metabolismu
• pomáhá při svědění a podráždění kůže

Pampeliška a gastronomie

Z jarních listů pampelišky můžete připravit skvělý jarní salát, z kořene pampelišky je pro změnu výborný pampeliškový čaj. K přípravě jednoho hrnku čaje budete potřebovat přibližně jednu čajovou lžičku pampeliškového kořene. Ideální je pít jej před, nebo po snídani. Pampeliškový čaj má totiž skvělý vliv na čištění krve, zažívání a mimo jiné podporuje močení.

Z pampelišky je však rovněž možné vytvořit skvělý pampeliškový sirup nebo med.

Zaujalo vás využít pampeliškového kořene? Jakmile jej vytáhnete z půdy, důkladně jej omyjte a očistěte. Poté jej nakrájejte na malé kousky a nechte usušit. Nejjednodušší způsob představuje sušení v troubě při teplotě maximálně 50 °C. Usušený kořen skladujte v dobře uzavíratelné nádobě tak, aby vám kořen časem nezplesnivěl.