Křen selský - výborný pomocník v kuchyni i v léčitelství

Křen selský je rostlina z čeledi brukvovitých, pěstovaná pro svůj silně aromatický kořen, který se používá jako koření, zelenina i léčivý prostředek. Dříve se pěstoval na každé zahrádce a byl jednou z mála možností, jak uvařit pikantní pokrm, protože chilli a hořčice byly spíše v bohatších domácnostech. Dnes je v popředí hořčice nebo kečup a to je velká škoda.

Léčivé účinky

- Pomáhá při hojení ran a omrzlin - dokáže rozproudit krevní oběh.

- Pomáhá při revmatismu.

- Povzbuzuje činnost trávícího systému.

- Usnadňuje odkašlávání.

- Pomáhá na záněty dýchacích cest.

- Má mírný močopudný účinek.

- Působí preventivně proti bakteriálním chorobám.

- Používá se i k harmonizaci střevního traktu po antibiotikách. 

- Odhleňuje průdušky, léčí chrapot a mírní kašel.

- Preventivně chrání před rakovinou trávicího ústrojí.

- Obsahuje vitamíny C, B1, B2, B3, E, provitamín A.

- Obsahuje také obrovské množství minerálních látek.

Zajímavé způsoby využití křenu

Sirup z křenu

- oloupaný křen nastrouháme a v misce zasypeme cukrem, ve chvíli, kdy se utvoří šťáva, užíváme po lžičkách při kašli.

Křen s medem

- nastrouháme křen, přidáme stejné množství medu, promícháme a uchováme v uzavřené nádobě v lednici. Užíváme 3x denně kávovou lžičku při chřipce, nachlazení a zahlenění.

Křenové víno

- je vynikající (a docela chutný) způsob na rozpouštění žlučových kaménků. Strouhaným křenem zaplníme cca 1/5 litrové láhve, doplníme červeným vínem a necháme 10 dní za každodenního protřepání vyluhovat. Slijeme a užíváme první 3 dny kávovou lžičku 3x denně, při dobré snášenlivosti zvýšíme na polévkovou lžíci 3x denně. Doba léčby je minimálně 30 dnů.

Křenový zábal

- smícháme 3 díly křenu, 5 dílů mouky, 1 díl kokosového oleje, natřeme na plátno a přes plátno přiložíme na postižené místo. Necháme působit 20-30 minut. Křen silně dráždí kůži i nervová zakončení, uvolňuje „zablokované" nervy, zvyšuje prokrvení a tím mírní bolesti kloubů. Nesmí se nanášet přímo na pokožku, mohla by se objevit alergická reakce.

Pěstování křenu

Pěstování křenu má v Čechách dlouhou tradici. Nejznámějším místem produkce je už od 17. století Malín u Kutné Hory. Křen množíme vegetativně řízky z postranních kořenů asi 1 cm silných a 25 cm dlouhých, ty vysazujeme do řádků tak, aby spodní konec sazenice byl asi 15 cm pod povrchem půdy. Aby se rostliny nevysilovaly, odřezáváme květenství vyrůstající do výše až 150 cm. Kořeny sklízíme druhým nebo třetím rokem na podzim nebo na jaře a ukládáme do chladného sklepa, aby nevysychaly.

Křen v kuchyni

Čechům není potřeba vysvětlovat použití křenu v kuchyni, je nám velmi blízký. Čerstvý křen si nejlépe rozumí se saláty, především se zelným, a se studenými omáčkami. Strouhaný křen se hodí k nakládané červené řepě, ke smetanovým sýrům, do majonézy a oblíbené teplé křenové omáčky. U nás je k dostání celý kořen křenu, křenová pasta, křen se smetanou nebo jablky a wasabi. Wasabi dobře znají například milovníci sushi, je to druh japonského křenu a jeho barva je zelená. U nás ovšem často nevědomky kupujeme levnou náhražku wasabi a to náš selský křen, ale barvený do zelena.

Víte, že?

- Traduje se, že kousek křenu přiložený na nemocný zub uleví od nepříjemné bolesti.

- List křenu se kdysi kouřil na slovenské Spiši jako náhražka tabáku.

- Křenem obohatili evropskou kuchyni i medicínu Slované – odtud Křen selský.