Rýže

Rýže je po pšenici druhá nejrozšířenější obilovina na světě, je na ní závislá velká část planety. V jihovýchodní Asii je zásadním zdrojem obživy. Také všude jinde ve světě tvoří rýže důležitou součást stravy. Historie pěstování rýže začíná již před 6500 lety v Číně a Indii. K nám se dostala v 16. století ze Španělska. Každý rok se na světě spotřebuje přibližně 520 milionů tun rýže. Většina sklizně této rostliny se používá jako potravina pro lidi, pouhé 4 % jako krmivo pro zvířata, zbylé 2 % jako osivo. Existuje mnoho druhů rýže, ale v podstatě se dělí do tří skupin podle tvaru zrna: dlouhozrnná rýže, střední rýže a kulatozrnná rýže.

Rýže a hubnutí 

Že rýže pomáhá při hubnutí, je všeobecně rozšířený klam. Rýže má ve 100 gramech 520 kJ (124 kcal), zatímco  brambory 298 kJ  (71 kcal), těstoviny průměrně 590  kJ (141 kcal) a tolik zatracovaný houskový knedlík dokonce jen 374 kJ  (89 kcal). Rýži ale rozhodně zatracovat nemusíme. Vybírejme však rýži hnědou (natural) nebo parboiled. 

Rýže pomáhá k odvodnění

Při hubnutí rýžovou metodou hubneme převážně díky úbytku tekutin. Kilogramy sice mizí celkem rychle, ale návrat k těm původním je takřka jistý. Při konzumaci velkého množství rýže zhubnete za 3 dny až 4 kg - tělo ze sebe vyplaví zadržovanou vodu. Když budete jíst rýži hodně, hrozí vám úbytek sodíku v krvi, který je pro člověka nezbytný. Tudíž není rýžová dieta vhodná na delší dobu než 3 dny.  

Víte že: 

- Rýže je lehce stravitelná, nepůsobí plynatost a je tudíž vhodná pro výživu dětí, starých lidí a pro lidi s žaludeční, žlučníkovou či  pooperační dietou.

- Rýže neobsahuje cholesterol.

- Rýže neobsahuje lepek (gluten) a proto je vhodnou potravinou pro lidi s alergií na lepek (celiakií).

- Díky obsahu minerálních látek a vitamínů je hnědá rýže ideální potravinou pro zdravé vlasy, nehty, kůži a kosti.

- Rýže je bohatá na slizotvorné substance, což má význam pro léčbu zažívacích potíží a střevních onemocnění.

- "Rýžový sliz" pomáhá zmírnit průjem. K tomu účelu je vhodné uvařit 25 g rýže v 1 litru vody.

- Rýže obsahuje 8 esenciálních aminokyselin. Pokud uvaříme rýži s luštěninami (např. čočkou, hrachem či sójou), získáme plnohodnotný zdroj  bílkovin.

- Podle makrobiotiky patří hnědá rýže mezi energeticky vyrovnané potraviny, tudíž není ani extrémně stahující či rozpínavá.

- Škrob v bílé i hnědé rýži se tráví a absorbuje pomalu a při tom trvale uvolňuje do krve glukózu, což pomáhá kontrolovat hladinu krevního  cukru. To je výhodné u lidí trpících cukrovkou či hypoglykemií (sníženou hladinou krevního cukru). 

- Rýže snižuje riziko rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty. 

- Konzumace rýže snižuje krevní tlak. 

- Vývar z rýže pomáhá při vysokých teplotách a zánětech

 Vaření rýže

Existuje několik metod, jak uvařit rýži. Důležitá informace je, že namáčení rýže před vařením snižuje dobu varu a její lepivost. U nás se rýže nenamáčí a to je možná důvod, proč není rýže moc dobrá, ani oblíbená. 

Metody vaření rýže

- Sáčková metoda - rýže v sáčcích je předvařená, stačí ji propláchnout a vařit v osolené vodě. Tato metoda je u nás velmi známá, ale takto upravená rýže není moc kvalitní, ani chutná.

- Rizoto - rýže se osmahne na másle, podleje vodou a vaří do změknutí. Bude krémová z venku a pevná uvnitř.

- Vodní metoda - rýži vaříme ve čtyřnásobném množství vody asi 18 minut - tak si zachová vůni i chuť. Proti slepení přidejte trošku másla.

- Klasicky - přírodní divokou rýži namočíme přes noc. Vaříme v dvojnásobném množství nové, osolené vody asi 2 hodiny. Jedině v  divoké rýži zůstanou obsaženy všechny výživné látky.

- Pára - rýži propláchneme, namočíme na 30 minut a v misce s vodou a solí dáme do pařáčku. Vaříme 15 - 30 minut, podle druhu rýže. 

- Mikrovlnka - nedoporučuji, raději si kupte tu pytlíkovou. 

Rýžové recepty 

- Veganská rýže s cherry rajčaty a avokádem

- Mléčná rýže s nektarinkovým rozvarem

- Omáčka z rajčat a cukety k rýži

- Rýžová snídaňová kaše